Nevím, jak na tom jste, co se koníčků týká, ale předpokládám, že i vy nějakého máte. Že máte nějaké to své hobby, kterému se věnujete, a to proto, že vás to baví, ne proto, že byste z jakéhokoliv důvodu museli. V tomto ohledu jsme na tom stejně, protože i já své hobby mám. A dělá mi radost, jakkoliv z toho nemám nic kromě dobrého pocitu. V průběhu svého života se prostě věnujeme různým činnostem. Je spousta toho, co zkusíme, a někdy nám prostě dojde, že právě to či ono nás baví. A začneme se tomu věnovat, i když nás k tomu nikdo nenutí.
Jsou koníčky, které jsou vyloženě finančně ztrátové. Ale to přece nevadí. Koníčky se neprovozují proto, abychom na nich vydělávali, koníčky jsou zábavou. A tak někdo třeba platí za možnost věnovat se určitému sportu, který by se bezplatně provozovat nedal, někdo chodí na různé společenské akce, do divadla nebo na výstavy, nebo třeba cestuje. A takový člověk za podobné činnosti rád pustí chlup, může-li. Pak jsou koníčky, které nejsou zase až tak ztrátové. Třeba se z nich nezbohatne, třeba jsou tu výdaje také větší než příjmy, ale proč by ne? A tak člověk třeba vloží peníze do rybářského lístku a vybavení s tím, že občas uloví něco k snědku, někdo si kupuje poštovní známky nebo staré mince s tím, že mu nebo jeho potomkům jejich prodej něco vynese.
Ale jsou i hobby, která vynášejí. Což se ale samozřejmě nesmí zaměňovat s prací. Zaměstnání je to, co děláme, i když nás to nebaví, jen abychom peníze měli, zatímco koníček, jakkoliv výnosný, zůstává stále především potěšením. A tak někdo sbírá třeba obrazy nebo jiná umělecká díla, jež už mají svou hodnotu, s vizí, že hodnota jeho sbírek poroste. A někdy se dočká.
Ale je vlastně jedno, co z toho děláme. Hlavně že nás to baví, bez ohledu na to, zda nám to nabízí i něco víc než pouhé potěšení. Protože hobby, to je zábava. A nic víc.